Co je to restaurování a konzervace umění?

Konzervací a restaurováním umění se míní snaha o zachování a opravu uměleckých děl, jako jsou architektonické památky, obrazy, kresby, tisky, sochy a předměty užitého umění (nábytek, sklo, kovové předměty, textil, keramika atd.), které byly negativně ovlivněny změnou teplot, manipulací, úmyslně poškozeny nebo podléhají nevyhnutelnému rozkladu způsobenému účinky času.

Umělecká konzervace vs. restaurování uměleckých děl

Pojem umělecká konzervace označuje údržbu a konzervaci uměleckých děl a jejich ochranu před budoucím poškozením.

Umělecké restaurování naopak označuje opravu nebo renovaci uměleckých děl, která již utrpěla nějaká poškození. Cílem restaurování je uvést dílo do jeho původního stavu.

Používané metody a techniky

Techniky a metody konzervování a restaurování umění jdou ruku v ruce a ve 20. století se staly doménou vyškolených odborníků. Metody restaurování umění používané v dřívějších dobách byly značně omezeny v té době známými technikami umělecké produkce. Pokrok ve vědě a technologiích vedl k bezpečnějším a efektivnějším přístupům ke studiu, konzervaci a opravám uměleckých děl a předmětů.

Moderní praxe dodržuje zásadu reverzibility, která stanoví, že ošetření by nemělo způsobit trvalou změnu objektu. Ochrana umění se stala důležitým nástrojem výzkumu a je běžnou praxí profesionálních konzervátorů dokumentovat ošetření fotografiemi a písemnými zprávami.

Muzea a galerie mají přístup k technickému vybavení, které nezávislým konzervátorům často chybí. Velké umělecké instituce mají rentgenové přístroje, které konzervátorům umožňují nahlédnout pod povrch obrazů, aby dokumentovali jejich stav a kvalitu.